Blog

1. Uviedol som, že v koncepcii skutočnej spravodlivosti je základná yšlienka spoločnosti ako skutočne spravodlivého systému spolupráce po mnohé generácie rozvíjaná v spojitosti s dvoma úzko súvisiacimi myšlienkami: myšlienkou občanov ako slobodných a rovnoprávnych osôb a myšlienkou dobre usporiadanej spoločnosti ako spoločnosti efektívne usmerňovanej verejnou politickou koncepciou spravodlivosti. Keďže sme o prvej z týchto myšlienok už hovorili, môžeme pristúpiť k druhej […]

1. Doposiaľ som pracoval s myšlienkou politickej koncepcie spravodlivosti bez toho, aby som vysvetlil jej význam. Z toho, čo som uviedol, si azda možno utvoriť predstavu o tom, čo rozumiem pod touto koncepciou a prečo politický liberalizmus pracuje s touto myšlienkou. Predsa však je potrebné vyjadriť sa jasne: politická koncepcia spravodlivosti má tri charakteristické znaky, z ktorých každý možno ilustrovať […]

1. Začnem prehľadom základných prvkov koncepcií občanov ako rozumných a racionálnych osôb. Niektoré z nich sú dobre známe, o iných ešte treba diskutovať. Najprv teda známe prvky: sú to a) obidve morálne vlastnosti, t.j. schopnosť mať zmysel pre spravodlivosť a schopnosť utvoriť si koncepciu dobra. Ako nevyhnutný predpoklad uplatňovania morálnych vlastností dodávame ešte b) intelektuálne schopnosti usudzovania, myslenia a uvažovania. Ďalej predpokladáme, […]

Doteraz sme rozmýšľali predovšetkým o vonkajšom deji dialógu klamára, ktorého cieľom bolo zakrytie zločinu. Predpokladom tohto dialógu bolo uznanie, že pravda je vyššou hodnotou než klamstvo, preto sa klamstvo musí zakladať na predstieraní pravdy. Iným predpokladom bolo, pre klamára i pre oklamaného, spoločné chápanie pravdy ako zhody poznania s takzvanou objektívnou skutočnosťou. Konzekvenciou klamstva, odkázaného na predstieranie pravdy, bola hra na dvojakej […]

(…) Ještě v době Výmarské republiky probíhal mezi katolíky takzvaný spor o ústavu. Mnozí, zejména také biskupové, považovali revoluci z roku 1918-9 za bezpráví a chtěli opět nastolit monarchii. Navíc demokratickou ústavní zásadu, podle které státní moc pochází z lidu, stavěli do zásadního protikladu ke křesťanskému pojetí, ve kterém má státní moc svůj původ v […]

  V mnoha částech světa dnes dochází ke konfliktům mezi různými kulturami a etnickými skupinami. Některé z nich mají za následek hlubokou nevraživost a hrůzná krveprolití. Etnicky motivované války se v nedávné době odehrály v Bosně a Hercegovině, v Etiopii a v kavkazských republikách bývalého Sovětského svazu (Gruzie, Arménie, Ázerbajdžán). Jinými oblastmi světa se valí […]

Volební preference a politické postoje Volební právo mělo pro ženy zvláštní význam, neboť jim takřka všude trvalo velmi dlouho, než si je vybojovaly. Pro první ženská nutí bylo hlasovací právo jak symbolem politické svobody, tak prostředkem k získání větší ekonomické a sociální rovnoprávnosti. Ve Velké Británii a Spojených státech, kde se odehrávaly aktivnější kampaně za volební právo žen než jinde […]

Většina národních států se stala centralizovanými a efektivními politickými systémy přičiněním panovníků, kteří postupně překonávali feudální roztříštěnost a soustřeďovali stále více moci ve svých vlastních rukou. Suverénní stát původně neměl nic společného s právy svých občanů na účast v politickém životě. Tato práva byla většinou vybojována až v tuhém boji, jehož výsledkem bylo omezení moci panovníka, anebo přímo jeho svržení (například ve […]

Prepojenie politiky a záujmových skupín (t. j. tzv. oligarchická demokracia) sa podpísalo pod podobu štátnosti Slovenskej republiky. Pod  charakter spoločnosti sa však podpisuje aj pretrvávajúci príklon k pohodlnému zabúdaniu a sebaoslavnej mýtotvorbe, ako často pripomínal Ľubomír Lipták. V prvej fáze demokratizačného procesu (1989 až 1991) významnú rolu zohrali hnutia, ktorých úlohou bolo ukončiť komunistickú totalitu. Zmena systému a pluralita politických strán […]