Mgr. Peter MARKOVIČ

Žijeme v krajine hrubých čiar. Hrubé čiary, ktoré sme urobili, sú zásadnou prekážkou participatívnej demokracie na Slovensku, a teda silnej občianskej spoločnosti. Dodnes sme si nezodpovedali, ktoré otázky majú riešiť občania a ktoré politici. Podľa definície politológa Roberta Dahla sú otázky, ktorých odpovede má plne v rukách demokratický proces a politici. Hneď na úvod nastoľovania parlamentnej demokracie sme na konci roka […]

1. Uviedol som, že v koncepcii skutočnej spravodlivosti je základná yšlienka spoločnosti ako skutočne spravodlivého systému spolupráce po mnohé generácie rozvíjaná v spojitosti s dvoma úzko súvisiacimi myšlienkami: myšlienkou občanov ako slobodných a rovnoprávnych osôb a myšlienkou dobre usporiadanej spoločnosti ako spoločnosti efektívne usmerňovanej verejnou politickou koncepciou spravodlivosti. Keďže sme o prvej z týchto myšlienok už hovorili, môžeme pristúpiť k druhej […]

1. Doposiaľ som pracoval s myšlienkou politickej koncepcie spravodlivosti bez toho, aby som vysvetlil jej význam. Z toho, čo som uviedol, si azda možno utvoriť predstavu o tom, čo rozumiem pod touto koncepciou a prečo politický liberalizmus pracuje s touto myšlienkou. Predsa však je potrebné vyjadriť sa jasne: politická koncepcia spravodlivosti má tri charakteristické znaky, z ktorých každý možno ilustrovať […]

1. Začnem prehľadom základných prvkov koncepcií občanov ako rozumných a racionálnych osôb. Niektoré z nich sú dobre známe, o iných ešte treba diskutovať. Najprv teda známe prvky: sú to a) obidve morálne vlastnosti, t.j. schopnosť mať zmysel pre spravodlivosť a schopnosť utvoriť si koncepciu dobra. Ako nevyhnutný predpoklad uplatňovania morálnych vlastností dodávame ešte b) intelektuálne schopnosti usudzovania, myslenia a uvažovania. Ďalej predpokladáme, […]

Doteraz sme rozmýšľali predovšetkým o vonkajšom deji dialógu klamára, ktorého cieľom bolo zakrytie zločinu. Predpokladom tohto dialógu bolo uznanie, že pravda je vyššou hodnotou než klamstvo, preto sa klamstvo musí zakladať na predstieraní pravdy. Iným predpokladom bolo, pre klamára i pre oklamaného, spoločné chápanie pravdy ako zhody poznania s takzvanou objektívnou skutočnosťou. Konzekvenciou klamstva, odkázaného na predstieranie pravdy, bola hra na dvojakej […]

  V mnoha částech světa dnes dochází ke konfliktům mezi různými kulturami a etnickými skupinami. Některé z nich mají za následek hlubokou nevraživost a hrůzná krveprolití. Etnicky motivované války se v nedávné době odehrály v Bosně a Hercegovině, v Etiopii a v kavkazských republikách bývalého Sovětského svazu (Gruzie, Arménie, Ázerbajdžán). Jinými oblastmi světa se valí […]

Po konci studené války nabyla globální politika poprvé v dějinách multipo lárního a multicivilizačního rázu. Po větší část dějin lidstva docházelo ke kontaktům mezi civilizacemi zřídka anebo vůbec. Od počátku novověku, tj. zhruba od roku 1500, měla globální politika dva rozměry: po více než čtyři staletí vytvářely multipolární mezinárodní systém uvnitř západní civilizace národní státy […]

Dne 3. ledna 1992 proběhlo v auditoriu moskevské vládní budovy setkání amerických a ruských vědců. Dva dny předtím se rozpadl Sovětský svaz a Ruská federace se stala nezávislou zemí. V důsledku toho zmizela z pódia auditoria Leninova socha a její místo na čelní zdi zaujala vlajka Ruské federace. Jak ri ale povšiml jeden z amerických […]

Většina národních států se stala centralizovanými a efektivními politickými systémy přičiněním panovníků, kteří postupně překonávali feudální roztříštěnost a soustřeďovali stále více moci ve svých vlastních rukou. Suverénní stát původně neměl nic společného s právy svých občanů na účast v politickém životě. Tato práva byla většinou vybojována až v tuhém boji, jehož výsledkem bylo omezení moci panovníka, anebo přímo jeho svržení (například ve […]

Prepojenie politiky a záujmových skupín (t. j. tzv. oligarchická demokracia) sa podpísalo pod podobu štátnosti Slovenskej republiky. Pod  charakter spoločnosti sa však podpisuje aj pretrvávajúci príklon k pohodlnému zabúdaniu a sebaoslavnej mýtotvorbe, ako často pripomínal Ľubomír Lipták. V prvej fáze demokratizačného procesu (1989 až 1991) významnú rolu zohrali hnutia, ktorých úlohou bolo ukončiť komunistickú totalitu. Zmena systému a pluralita politických strán […]